26.5. Pátek
Na hotelu chvilka odpočinku a pak výlet do starého města. Jako první seznámení. Vstup přes Jaffskou bránu a spíše procházka po vnitřním obvodu opevnění. Všude spchající Židé Jejich cílem byla západní posvátná zeď v zapadajícím slunci v začátku šabatu. Muslimská čtvrť tradičně nejvíc špinavá, ale to u tohoto etnika nepřekvapí. Staré město působí v kontrastu moderního západního Jeruzaléma jako skanzen historického způsobu života plného trhovců a poutníků. Večer bylo vše už skoro zavřeno. Uvidím jak velký rozdíl to bude další den v poledních a odpoledních hodinách

27.5. Sobota
Ospalé ráno. Bezmasá snídaně. Staré město v zase jiném světle. Orientace v uličkách je komplikovaná, ale nakonec jsme našli baziliku svatého hrobu. Pocit je zvláštní. Žádná regulace turistů trochu kazí impozantní nádech historie. Kolikrát se dané místo zbouralo a kolikrát bylo opět přebudováno. Mix turistů a náboženských směrů je také zajímavý. Poté návštěva věže evangelického s prohlídkou podzemních vykopávek. Po všem to shonu a mišmaši zažívám pocit bezpečí a pořádku v "německy" evangelicky organizovaném místě. Návštěva západní zdi a protláčení přes staré město zpět k hotelu. Už trochu únavné uličky plné obchodníků místních a turistů. Po malém spánkovém odpočinku jsme vyrazili do obchodní pasáže v novém městě. Oživlé, pulzující město na konci šabatu. Obchodníci kavárny bary restaurace. Skvělá zmrzlina a pak večeře v trochu klidnější uličce. Večer spánek spravedlivých

28.5. Neděle
Pokuta za parkování. Cesta na památník holokaustu Večer tržnice večeře zmrzlina plánování dalších dnů

29.5. Pondělí
Přejezd do Mitzpe Ramon po cestě návštěva dvou archeologických nalezišť proletění dronu a cesta pouští

30.5. Úterý
Ranní proběhnutí okolo prolákliny. balení a cesta dál na jih směr Eliath. Cestou Timna Park

30.5. Úterý
Cestou z Mitze Ramon do Eilathu odbočka v poušti a kousek od hlavní silnice schované údolí plné skalních útvarů i starobylích dolů. Jako všude v Israeli perfektní vstupní areál s informačním videem či přehlednou mapou údolí. Byla sice klasicky pekelná výheň, ale možnost se pohybovat po tomto parku autem byla prostě úžasná. Spousta fotografování, létání a nakonec i lehkého lezení. Jen trochu "škoda", že se nedalo vykoupat v oáze, ale dává smysl si neznečišťovat zdroj pitné vody.

31.5. Středa
Pro všechy škarohlídy ohledně evropské integrace bych nechal přecházet na hraničních přechodech jako je mezi Israelem a Jordánskem. A to už zde alespoň není problém projít pro turisty, i když se musí zaplatit všichni lidé na dané čáře v poušti.
Sabat zajistil cestovku a tak jsme se alespoň rychleji dostali pčes přechod a nemuseli řešit žádné nepříjemnosti. Zvolili jsme doporučený dvou denní zájezd
První dopoledne človék stráví v autobuse a většinou ho prospí. Od moře se stoupá vzhůru na sever. Po nezjištné návětěvě občerstvení a obchodu s pěknou vyhlídkou nás už čekala Petra
První den jsme využili našeho průvodce a první nejznámější část si prošli i s jeho výkladem. Zajímavé bylo třeba zjištění, že místní neodvádí žádné daně. Co dokáže příroda a tekoucí voda doplňené o sochařské umění předků. Musela to být nádhera v plném rozkvětu a zázrak při putování pouští. Je toho hned na začátku spousta a čas je zde neúprosný a my byli rádi, že si to následující den budeme moci prohlédnout celé.

1.6. Čtvrtek Z hotelu nás zavezli přímo ke vstupu a my mohli jako jedni z prvních zamířit opět do starobylého města. Zatímco první den končil otočkou u amfiteátru. druhý den tam v podstatě začínal. Zajímavé, že jsem si nedokázal vůbec představit, jak obrovské to ještě dál je a že kamínky po úbočích svahů ejsou dílem přírody, ale zbytky římských a byzantských domů po zemětřesení. Americké university invesují spousty dolarů, aby se tato krása vykopala a zpřístupnila. Po letmé prohlídce římské kolonády a chrámu nás čekal výstup na Monanstery. Výstup i sestup je lemován obchůdky místních. Zde na vyvýšenině krom sledování dalšího výzkumu a vykopávek cisteren či bazénů s vodou byl i impozatní výhled do krajiny. Je skoro zázrak, že se takové místo znovu objevilo.

Celkově ve mne zústává nepřímená pachuť. Aláh dal a není potřeba něco zlepšovat takže kozy, koníci a oslíci místních se pasou a kálejí všude. Někdy nenávratně ničí pískovcové skvosty. O tom že politika jakou známe s "islámského fundamentalismu" o nezobrazování postav tu někdy proběhla netřeba mluvit. Snaha hodit to na ranné křesťany nebo husitům podobné skupiny neodpovídá historickým kresbám při objevení v devatenáctém století. Petra je krásná a většina lidí pozná bihužel kvúli jednodenní návštěvě jen zlomek toho co tohle místo znamenalo. Celá první kamenná část jsou jen honosné hrobky a celé město se nacházelo a přestavovalo v různých obdobích až v údolí. Pokud se podaří více odkrýt římské a byzantské části bude tohle místo ještě více impozantní. Podle odhadů je "zviditelněno" jen asi 10-20%. Každému doporučiji strávit tu minimálně dva dny. Pochopitelně byl zakázán dron, ale asi by mohlo být řešení ho nabídnout nějaké expedici pro průzkum.

2.6. Pátek Při cestě k mrtvému moři jsme navštívili Masalu. Specifické místo Izraelské historie architektury krásy. Musí se to zažít a pochopit co pro tyto národy znamanaly místa jako je tohle a nebo i Petra co jsme byli dřív. Voda a její uchování je pak nejdůležitější komodita zde a není těžké si to pčedstavit. Stejně jako bohatství a nezávislost měřená jejím dostatkem. Večer koupání plné zábavy v mrtvém moři. Zvolili jsme jen místní zátoku bez oficiální plážě. Voda se chová skutečně zvláštně a pokud by se člověk dostal do nějakého proudu měl by velké potíže "doplavat" zpět. Je i zajímavé jak na člověku přímo krystalizuje sůl a bez opláchnutí sladkou vodou na břehu by to snad ani nešlo dojít do sprchy.

3.6. Sobota Po ranním proběhnutí procházka po nedalekém národním parku David River. Neuvěřitelné co dokáže malý pramen vody dokázat v tomto nehostiném prostředí. Radující se děti pod vodopády ukazují jak je zde voda důležitá a vzácná. Spoustu času nakonec trávíme v přírodních bazénech sladké vody.