Po přejezdu do Preinerwand/Griesleitenhof jsme podle počtu zaparkovaných aut začali tušit, že nápad na procházku po této zajištěné cestě nenapadl jen nás. Rychle jsme se ustrojili a vydali na nástupové místo. Cesta s menším převýšením příjemně utekla. Turistické značení není v Rakousku tak intuitivní jako v Čechách či na Slovensku, ale i tak se nám podařilo docela rychle dosáhnout začátku ferraty.

Po krátkém odpočinku jsme se vydali vzhůru. Cesta už ze spodního pohledu vypadala plánovaná cesta impozantně. Při směsici jazyků na nástupu jsme rozeznali i češtinu a maďarštinu. Cesta začíná dvojicí vzdušných žebříků a už tento začátek sliboval kondičnější výstup. Výhledy hned na začátku byly úžasné.

Množství turistů způsobovalo někdy zbytečné čekání, ale já si ho dokázal vždy vyplnit focením. Společně s Petrem nám ale i tak cesta příjemně utíkala. U černé madony jsme se pokoušeli i pomocí podkladů najít traverz na obtížnější cestu, ale jednoduše jsme to nenašli. Po krátkém odpočinku na tomto trošku větrnějším místě jsme pokračovali posledním kouskem vzhůru.

Po výstupovém odpočinku v krásném prostředí jsme pak absolvovali focení vrcholového kříže. Na náhorní plošině bylo skutečně moc pěkně a ani se nám moc nechtělo cestou dolů. Pro sestupovku jsme zvolili jednoduchou Preinerwandsteig.